Tenkrát poprvé: Startér

Startovací kliky se původně nacházely po straně karoserie, teprve na přelomu 19. a 20. století se spolu s motorem stěhovaly zezadu na praktičtější místo mezi předními koly. Primitivní spojení kliky s klikovým hřídelem motoru mělo k praktičnosti a hlavně bezpečnosti hodně daleko. Často docházelo k nežádoucím samozápalům, motory pak měly tendenci roztočit se opačným směrem a „kopnout“. Klika vržená explozí zpět pak lámala prsty, přerážela paže nebo se dokonce uvolnila a prosvištěla motoristovi kolem hlavy. Konstruktéři se snažili rizika snížit různými zubovými spojkami či rohatkami, aby klikový hřídel při zpětné otočce sám vysunul kliku ze záběru. (více v čísle 05/16)