Auta na vodík

Sen o autě na vodík je starý zhruba půl století. Tento chemický prvek je nejrozšířenější ze všech, je nejlehčí, má nejmenší molekuly a je velmi vznětlivý. Motor, který by ho spaloval, případně palivový článek, kde by vodík vytvářel elektrický proud, vytvářejí jako „odpadní“ produkt pouze páru. Proč tedy fosilní paliva vůbec ještě tankujeme? Důvodů je mnoho, hlavním problémem prvku zůstává jeho skladování a částečně také výroba. Tlakové nádrže musí být v autě uloženy bezpečně, aby při nehodě nedošlo k jejich poškození. Vodík je totiž vysoce hořlavý. Ještě donedávna navíc nikdo nedokázal tyto nádrže dostatečně utěsnit, protože molekula H2 je nejmenší ze všech. Ovšem hlavně asijské automobilky a Daimler za posledních dvacet let urazily ve vývoji vozů na vodík velký kus cesty. Po sérii prototypů technologie dopracovaly do produkčního stavu a všechno se schyluje k zahájení prodeje. Nejdále je Toyota, která začne již příští rok sériově vyrábět futuristický vůz Mirai (česky budoucnost). Vpřed ho žene 114kW elektromotor z priusu a na jedno naplnění ujede až 500 km. Elektřinu přitom vyrábí palivový článek. Jako každá novinka má ale i toyota určité nedostatky. Ačkoli je 4,9 m dlouhá,… (více v čísle 01/15)