Vizionář Henry Ford

Padesátník Henry Ford si z oken své kanceláře v michiganském Highland Parku, severně od Detroitu, prohlíží automobilku. Svoji automobilku. Vybudoval ji z vlastních prostředků. Nenávidí bankéře, finančníky, podle něj typické parazity, snažící se vmáčknout mezi výrobce a jeho zákazníky. Stejně tak nesnáší i odbory, pokoušející se o totéž ve vztahu k zaměstnancům. A kuřáky. A alkoholiky. A Židy. A komunisty. A kdo ví, koho ještě. Nicméně když si onoho mrazivého dne roku 1914 povolá do kanceláře svého finančního ředitele tři novináře zastupující místní tisk, chystá se projevit velkorysost a lidumilnost. Oznámení skutečně zapůsobí jako bomba a otřese nejen světem automobilů, ale i americkou ekonomikou. Ford ohlašuje revoluci v organizaci práce a také odměňování: Výrazně zvýší platy! V době hospodářské recese samo o sobě nevídané. Základní mzdová sazba se u Forda doslova přes noc zvyšuje z 2 dolarů a 34 centů na 5 dolarů denně. Zatímco dosud se dělníci se svými rodinami jakžtakž protloukali, za pět „babek“ už se dá slušně žít. Navíc na sebe budou mít více času, pracovní doba se současně zkracuje z devíti hodin na osm. Ford vysvětluje, že se nezbláznil: Potřebuje udržet vysoké pracovní… (více v čísle 02/14)